Letecká společnost SkyWave Airways, let číslo SWA 1223, směřoval ze Sydney do New Yorku. Na palubě letadla byla různorodá skupina cestujících, kteří se těšili na své destinace. Co začalo jako poklidný let, se rychle změnilo v noční můru. Po hodině letu, nad nekonečnými vodami Pacifiku, letadlo náhle ztratilo komunikaci s řídící věží.

Kapitán letadla, kapitán Mitchell, po několika neúspěšných pokusech o obnovení spojení rozhodl, že nejbezpečnějším řešením bude změna kurzu na nejbližší letiště pro případ nouze. Letadlo se otočilo a začalo směřovat k nejbližšímu letišti na Fidži. Čas běžel a letadlo se rychle blížilo k oblasti známé pro své nevyzpytatelné počasí.​

Najednou se obloha zatáhla a letadlo se ocitlo v oblasti extrémní turbulence. Co začalo jako drobné otřesy, se rychle proměnilo v bouřlivý tanec letadla v rozbouřeném vzduchu. Pasažéři byli vytrženi ze svých aktivit, když letadlo začalo prudce klesat a stoupat. Uličky se třásly, zavazadla vypadávala z přepravních skříněk a světla začala zběsile blikat. Kapitán Mitchell se snažil uklidnit pasažéry uklidňujícím hlasem v hlásicím zařízení, ale jeho slova byla ztracena v chaotickém hluku.

Jedna z cestujících, Sarah Connors, pevně držela své dítě, snažila se ho uklidnit, zatímco lidé kolem ní křičeli a modlili se. Michael Thompson, požárník, se instinktivně připravoval na nejhorší, vymýšlel plány na záchranu. Emily Turner, zdravotní sestra, se snažila zůstat klidná, aby mohla pomoci ostatním, pokud to bude potřeba. Každý měl své vlastní obavy, ale všechny je spojovala jedna věc – strach o život.​

V mžiku se ozval ohlušující praskot, jako by se celý svět rozpadl. Letadlo se rozlomilo na tři části – ocas, trup a čumák. Část pasažérů byla okamžitě vtažena do mrazivého vzduchu, když se trup letadla rozevřel jako konzerva. Čumák letadla, včetně kokpitu, se oddělil a spirálovitě se řítil k zemi. Ocas letadla se odlomil a zmizel v oblačné tmě, zatímco zbytek trupu s křikem pasažérů padal dolů.

Trup letadla, ve kterém zůstala většina pasažérů, padal stále rychleji. Lidé křičeli, drželi se pevně svých sedadel, některé vytrhlo pásy a vymrštilo do prostoru. V tom okamžiku byli všichni vydáni na milost a nemilost přírodním silám.​

Zbytky trupu dopadly na pláž s ohlušujícím nárazem, zanechávaje za sebou dráždivý prach a písek. Pád byl tak silný, že části letadla byly rozesety po celé pláži, některé dokonce skončily v okolní džungli. Oheň začal rychle pohlcovat trosky, zatímco palivo letadla se vznítilo při dopadu.

Emily Turner se probrala mezi troskami a okamžitě začala hledat přeživší. Michael Thompson se snažil uhasit menší požáry pomocí písku a hlíny. Sarah Connors, stále držící své dítě, zoufale volala o pomoc, zatímco kolem ní ležely nehybná těla a trosky.​

První dojmy po havárii byly jako z hororového filmu. Křik zraněných pasažérů, pláč těch, kteří hledali své blízké, a všudypřítomný zvuk praskajícího ohně vytvářely pekelnou scénu. Vzduch byl plný popela a pach spáleného paliva. Přeživší, stále v šoku a dezorientovaní, se snažili dostat do bezpečí, vytahovali ostatní z trosek a hledali úkryt před neúprosným sluncem.

Chaos vládl všude kolem. Lidé běhali zmateně po pláži, snažili se najít své blízké, ošetřovali zraněné a hledali bezpečné místo. Byli vystaveni neúprosnému horku tropického slunce a museli se rychle rozhodovat, jak přežít v této nové, neznámé realitě. První okamžiky po havárii byly plné hrůzy, dezorientace a zoufalé snahy přežít.

Jednotlivci se snažili zachránit, co se dalo. Někteří hledali vodu a stín, jiní se snažili najít léky a ošetřit zranění. Všude panoval zmatek a zoufalství. Přeživší se snažili zorganizovat a najít způsob, jak se dostat pryč z tohoto pekla, které se pro ně stalo novou realitou.